Baštíte to agrokombinátům i s navijákem?

Taky při čtení zpráv slyšíte stesky agrárních molochů na úbytek orné půdy? Čtete, že zlí zahraniční pěstitelé vnucují našincům potraviny z dovozu a chudáci velkoagrárníci musí žádat dotace, aby přežili? A jak je to doopravdy?

Největším nepřítelem našeho zemědělství jsou totiž agrokombináty samy. To bylo od počátku devadesátých let srdceryvných historek, jak jezeďákům leží na srdci půda, zvířátka a zdravé vesnické prostředí. ANO, těm jezeďákům, kteří před tím rozorali meze, scelili lány, vyhnali kulaky, kteří tomu rozuměli.

Pamatujete ještě na důvod dotací v devadesátých letech? Byla to „krajinotvorná funkce zemědělství“. Dotovali jsme tehdy agrobarony, protože prý najednou budou malá rozmanitá políčka, která úrodou nemohou soupeřit se zahraničními lány, ale bude se na ně dobře koukat. Podívejte se z okna. Jak se Vám líbí?

ANO, lobovat a slibovat uměli vždy dobře. Pokračovali totiž tím, že se chytili vágní ekofráze „udržitelné zemědělství“. Samozřejmě za dotace s důsledkem likvidace těch tradičních. No, nevím, jak Vy. To co vidím já, tedy rozhodně není udržitelné ani další minutu, natož pak trvale. Ale nekup to, za ty prachy.

Ještě vyšší level však nastoupil s bojem o záchranu klimatu. Zde se naši velkoagrárníci s dojemným vztahem k orné půdě pustili do pěstování automobilového paliva. A malá rozmanitá políčka, která jsme si dotacemi údajně platili, se změnila v širé žluté lány. Vše za potlesku ekologických pomatenců, kteří nám tvrdí, že nejlepší záchrana životního prostředí spočívá v otravení půdy a vody pesticidy nutnými k pěstování „ekopaliva“.

Přiložený graf ukazuje, kam až jsme to s těmi zemědělskými plodinami dotáhli.

Ale vrcholný majstrštyk teprve přichází. Teď nad výsledkem jejich práce najednou slyšíme nářek, že klesá „potravinová soběstačnost“. No, aby taky neklesala, když nám místo brambor servírují obohacenou naftu.

A jaký tedy tito „zemědělci“ nabízejí lék? ANO – dotace. Dotace na zbrusu nový experiment. Odvážný a nebývalý, a proto taky dost drahý. Že by totiž na orné půdě zkusili pěstovat – a teď se držte -potravinové plodiny!

Chtělo by to ovšem ještě takovou drobnost. Zlikvidovat zbylé drobné zemědělce, kteří toto dělali celou dobu, úspěšně a bez dotací a experimentů.

Co třeba zakázat jim prodej na farmářských trzích, protože tam nejsou vysoké stropy?

Tomu říkám nechat se opít koblihou. A do němoty.

Zdroj: https://michalzapletal1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=750518